 28. ledna
Počasí nám nějak moc nepřeje,
ale přesto pracujeme na našich koních na plné obrátky.
Mám za sebou první letošní kurzík (Praha - západ) u Míši Jordánové,
která již také pomalu bude patřit k inventáři naší stáje.
Je to hezké, že vždycky když vyřešíme nějaký problém tak přijde další a
ona se pílí sobě vlastní pustí s dalším nadšením do práce. (Takhle nějak
vypadá jezdectví pokud se do toho pustíte je potřeba si podkasat
sukně.) Míša je fajn a tak jí držíme palce.
Také máme za sebou jeden ze tří promítacích a diskutujících kurzů o
ježdění v Kalifornii, o horsemanech a o všem možném a nemožném.
Uvědomil jsem si, že kdybych chtěl pustit všechna tréninková DVD, které
mě poslední roky hodně zaujali bylo by to asi hodně přes 100 hodin. I
tak jsme snad v těch 8 hodinách něco málo shlédli a pár lidem se
rozsvítilo.
V prvním pracovním jezdeckém týdnu u
nás tu byla bezva parta a tak jsme něco společně trénovali. Jde to lépe,
když je u toho trochu psina.
Zažili jsme tedy prvně nadšence, co nejenom že trénovali dopoledne s
námi, odpoledne znovu, ale podnikali i noční (!) výpravy do okolních
hustých jihočeských lesů. Brrrr.
Volá stále více a více lidí s žádostí
o kurzy. Bohužel stále ještě nemáme jasno jak bude vypadat náš letošní
rok. Je již definitivně rozhodnuto, že v půlce dubna odjíždíme trénovat,
a vypadá to, že to tentokrát budeme trochu déle. Co bude potom nám ještě
není úplně jasno, takže nějakou podobu našeho kalendáře budeme tvořit až
někdy za měsíc, či za dva.
Dostali jsme velké množství dopisů a majlíků a vážíme si každého hezkého
slova, které posíláte. V našich česko-slovenských končinách je to skoro
neuvěřitelné, že nacházíme tolik lidí, kteří se s námi dělí o svoje
starosti. Většinou to ve společenství koňomilců bývá v těchto krajích
naopak. Možná občas bručím, možná odpovídám na majlíky pozdě nebo říkám
věci, které nejsou moc populární, ale věřte že nás zajímá osud každého
koně, který se nám kdy připletl do cesty.
|
13. ledna
Ahoj lidičkové.
Tak jsme přežili vánoce....
Trochu jsme to letos s Barunkou sabotovali. Vánoce s vánočkou.... jasně,
ale hlavně jezdíme, trénujeme, diskutujeme o nové knize, o novém DVD, o
všem co podnikneme v roce novém a co už podnikat nechceme. Děti za trest
u babičky, protože zlobila, takže také po večerech pijeme vínko a vůbec
si užíváme a jelikož nás nikdo doma nehlídá a nekontroluje, chodíme spát
k ránu, mluvíme schválně nahlas sprostě, kouříme všelijaké listí,
chodíme v botách po kuchyni a zásadně nenosíme celý den telefony - no
prostě parádní začátek nového roku.
Ke všem dotazům, které vždy začínají s každým Novým rokem, zda jsme v
pořádku, zda se nám něco nepřihodilo, zda budou ještě letos termíny na
individuální kurzy, zda budeme učit atd. jen několik poznámek.
Kurzy budou, termíny taktéž. Bude jich možná méně, protože se chceme
hodně věnovat tréninku koní, které máme doma, chceme se více sami učit -
takže nějaké další cesty do Států nás snad čekají, chceme trochu více
psát nové knihy (poslední dobou jsme to opravdu nestíhali) a trochu více
si musíme dávat pozor na zachování vlastního zdravého rozumu. Tož vše.
|
