AKTUALITY ČERVEN 2008 HOME 27. června 
Peter Dobeš (foto vpravo) konečně vypsal propozice na EXTREME HORSE RACE (viz jeho stránky www.horsemanship.sk).Připravujeme se pilně a těšíme se, že budeme u něčeho, co možná za pár let bude mít velké jméno. Předobraz tohoto závodu najdete v Texasu u Craiga Camerona. Jezdí se již několik let a získává stále větší oblibu
u jezdců všeho druhu.
| 27. června 
Celý týden u nás další baby. Hodně se styděli a tak jsme si je s Barčou trochu přehazovali v práci.
Obě v tomhle oboru začínají a tak jsme pracovali na úplných základech. (Vím, že je to velmi těžké cítit se dobře, když se na vás holky tlačí půltunové naštvané zvíře, je horko, nutíme vás dělat věci nad kterými vám zůstává rozum stát. Chce to jen odvahu, nebát se a nestydět se za případné chyby a omyly. Každý tím prošel. Já měl tohle vaše období asi v první třídě a pamatuju si to dodnes. Není to nic moc, ale přejde to.)
Dnes se mi nejvíc líbilo, když se holkám ve volnosti podařilo pracovat s dvěma koníkama najednou. Jeden bílý capkal doleva, jeden černý capkal doprava. Oba proti sobě. A šlo to. | 21. června
 Sobotní kurz v Praze -Nebušicích.
Aj aj. Tož v pátek dorazil kamarád Peter Dobeš ze Slovenska a protože to bylo naše první setkání po našem společném návratu ze Států, hned jsme museli diskutovat o všem co nás doma čekalo, o všech těch tréninkových postupech a vylepšeních. Promítali jsme si nějaké pohyblivé obrázky a já jsem zjistil v pět ráno, že za hodinu odjíždím na kurz.
Nějakým zázrakem se mi podařilo zvednout ze židle a sobotní ráno jsem již začínal v Praze. Horko - něco kolem 30 stupňů a moje hlava po probdělé noci hodně protestovala, ale snad to dobře dopadlo.
Bylo zde mnoho zajímavých koníků - ne tedy typově, ale spíše jaké problémy nám lezly ze skříně. To byla bašta.
Snažím se vždy vše kolem těch základů vysvětlit co nejlépe, ale nevím zda se mi to někdy podaří úplně. Říkám tomu proto jen OTVÍRÁNÍ DVEŘÍ. Doufám, že to tak každý chápe. Tenhle obor je věc nadmíru složitá a jeden kurzík mnoho nevyřeší.
Pracujte pražané, pracujte na sobě, třeba mě příště překvapíte. | 20. června 
Tento týden dorazili dvě šikovné baby. Petra (horní foto) je opravdu nadaná a šikovná ženská. Všechny věci jí jdou tak nějak mimochodem sami a z ničeho si nedělá velkou hlavu. Líbil se mi i její koník, který mi stále připomínal kalifornské dobytkářské koně z rančů. Tvrdý kůň, jemný a šikovný. Bezva kombinace. Bude mi potěšením tuhle dvojici občas vídat a někam je směřovat.
Míša (dolní foto) přijela s velkou kobylkou sportovního typu. Nejeden fanoušek anglického ježdění by asi zamlaskal. Kobylka však nosí westernové sedlo a sluší jim to. Miška je v mnoha věcech na začátku, ale s obdivuhodnou grácií zvládá situace, kdy se necítí dobře. Navíc jsem už dlouho neviděl nikoho tak zakousnutého do té složité věcičky, které se říká jezdectví.
Jsem na obě opravdu velmi zvědavý což se mi zas až tak často nestává.
| 15. června
V neděli nelením a vyrážím do Vestce u Staré Boleslavi. Známá stáj, známé tváře, známe problémy. Vždy tady ocením, jak se všichni opravdu snaží pracovat na sobě a na svých koních.
Nejvíc jsem asi zatopil Ondrovi (Ondra APPA - známý to přispěvatel do všech našich internetových diskuzí). Nemá mi říkat dopředu, že nemá žádné problémy ze země a že jim to oběma jde. On mi to doufám odpustí, protože to jsou všechno věci, které nás posouvají dopředu. Jeho lepší půlka MILI naopak udělala na sobě velký kus práce. To jsem nečekal. (Takže zase vedou ženský na body. ) | 14. června 
V sobotu jsme se všici prokousali prvním z kurzů po našem návratu. HORSEMANSHIP I u nás v Oldřiši. Barunka byla na cestách při řešení jiných problémů v jiných stájích a tak jsem na to byl tentokrát sám.
Tož jsem nelenil a lidičkám jsem předhodil hned jejího koníka. (Je to snadné, když to funguje tak se tvářím flegmaticky, jako že to je normální běžná věc. Když to nefunguje tak to svedu na ni.)
Vše však bylo v pořádku a v pohodě. Dorazilo asi 40 lidiček a tentokrát žádné rozmary počasí. Bylo nám fajn a snad některý z přímých účastníků si něco odnesl z mého zmateného blábolení.
(Foto - Víťa Zezulová)
| 14. června
Malé změny opět nastaly v kalendáři v srpnu. Omlouvám se již přihlášeným, že jsem s tím opět lehce pohnul. Kurz Horsemanship III byl přesunut z 23. na 2. srpna.
23.srpna a 24. srpna se uskuteční kurz HORSEMANSHIP IV (vyberte si sobotu nebo neděli). Tyto termíny jsou pro všechny ty z vás na které se letos již nedostalo v našich individuálních kurzech. Doražte k nám se svými koňmi, uvelebíme se
u nás na jízdárně, či na louce a budeme hezky celý den jezdit a řešit konečně v praxi všechny konkrétní problémy, které vás trápí. Počet účastníků omezíme tak aby nebyl zmatek a budeme se vám věnovat společně s Bárou celý den. | 14. června 
Přišlo mnoho dotazů na malého Chantze. V jakém jezdí sedle a s jakým užděním. Podle kamaráda sedláře Milana Nepustila je to takto: Konkrétně Chanz má wade sedlo odhadem asi s 13" nebo 13-1/2" dlouhým posedlím a s upravenou délkou fenderů a se zmenšenými třmeny, stavěné jemu na míru. Jinak je to plnotučné wade dost podobné tomu, co máš doma. Stejně provedené s plochým plátem, ale má to s tvrdým posedlím, jako 99% tamních kovbojů (kalifornskej vlk z měkkého posedlí v tom horku musí být očistec). Caldwell starší i tenhle jeho devítiletý vnuk mají oba postavená sedla u kalifornského sedláře Boba Raye. http://www.bobraysaddles.com/.
K užděním asi toto: Některé dny jezdil na takovém protivném valachovi (viz obrázek 12.června), kterého nikdo nechtěl. Jezdil ho na bosalu, protože tenhle kůň se dále ve výcviku nedostal. (Říkám dále nedostal, ale většina našich „profi“ jezdců si může o něčem takovém nechat zdát). V okamžiku kdy šlo o skutečnou práci (mimo jiné přiháněl čerstvé krávy pro naše pokusy a odháněl ty unavené - vše stíhal sám.) přesedal na jiného koně kterého měl na tkz. straight up in bridle, nebo zkráceně říkají dokončený bridle horse. Viz foto vpravo.
Ta páka v hubě koně možná pro našince vypadá dost hrozivě, ale pokud se tím budete vážněji zabývat zjistíte, že to je to nejjemnější co můžete tomu koni udělat. Je také znát s jakou chutí ti koně pracují. To co vypadá jako nánosník je ve skutečnosti bosalita ( poslední v řadě bosálů), je to upomínka toho, že ten koník pracoval na bosalu, později na dvou otěžích. Nemá už žádnou funkci. Říká se, že je to jen vyslovení úcty svému koni. Toho koně na kterém sedí samozřejmě někdo připravil, protože celý ten výcvik trval několik let a malý Chantz byl nejspíš ještě v kočárku, když se ten koník obsedal.
| 12. června 
Spustili jsme nový blog společně se sedlářem Milanem Nepustilem (WESTMaN). První můj příspěvek je o naší cestě do Kalifornie.
Pokud si budete chtít přečíst něco z mého blábolení a kouknout se na nějaké další fotky ťukněte si zde:http://ranch28.blogspot.com/2008_06_01_archive.html Klučina na obrázku je devítiletý Chantz, vnuk Richarda Caldwella. Mimo jiné vystupovali loni se svým dědou na soutěžích ranch-roping jako team a vyhrávali. Chantz jezdí jako dospělý, háže lasem jako starý chlap a když náhodou při chytání telat zapomněl prstíky u hrušky a spálil si je, maminka ho vzala stranou a vynadala mu, že při zatažení telete má být ruka stranou a poslala ho zpět mezi dospělé.
Nedovedu si tuhle situaci představit u nás doma. To nejde. | 11. června
No - my se nějak pořád nemůžeme aklimatizovat. V pondělí jsem opatrně pracoval na malém pidikurzu v Chrastavě u Liberce. Bylo tam fajn. Doma hasíme co se dá po naší květnové nepřítomnosti. V sobotu začínáme opět kurzem č.1 u nás doma a pak už to pofrčí. | 4. června 
Tak jsme opět všichni doma ze Států. Zažili jsme takové velké věci, že už po cestě domů jsme přemýšleli, že nám to kamarádi v Česku nebudou věřit. Hodně jsme se naučili, některé věci v našich hlavách dostali správné místo. Nebylo ani na škodu, že jsme viděli, že používáme některé stejné tréninkové postupy. Něco bylo jinak.
Potkali jsme nepředstavitelné množství zajímavých lidí a tak nějak nás pámbůh postrkoval od jednoho horsemana k druhému.
Takhle to šlo nějak za sebou:
1. Peter Cambell - (tvrdí o sobě, že jsou s Buckem jediní skuteční žáci Ray Hunta) na ranči u Carlose Maciase (což je mimo jiné výrobce pomůcek a oblečení pro Buckaroo jezdce v severní Kalifornii).
2. Richard Caldwell - tohle byla pro nás asi největší bomba. Chlapík, který je dnes již žijící legenda, v současnosti asi nejuznávanější praktik starých vaquero tradic. Hlavně jeho výcvik hackamore koně a následně bridle horse nás dostal. Na ranči u něj v Alturas byla neskutečná pohodička. Sem se budem chtít příští rok vrátit.
3. Pat Pucket - dnes hlavní boss ranch roping californios z nás měl docela psinu, učil nás pracovat s lasem, ale když nás viděl jak jsme na tom, tak navrhl, že pokud budeme trénovat celý rok pilně, tak on bude s námi příští rok závodit na soutěži v Kalifornii v trenýrkách. To je výzva.
4. Destry Campbell - bezva chlap,moc nám pomohl. Živí se obsedáním koní a strávil dlouhá léta s Tomem Dorrancem. Někdy v létě o něm vyjde celý článek v americkém Western Worldu. Nechtěl nás pustit domů a myslím, že se ještě uvidíme.
5. Rodney Flournoy - Ranč Flournoy je jeden z nejstarších rančů s chovem dobytka v severní Kalifornii. Často zde bydlel Tom, bylo zde ještě k mání mnoho koní které obsedal. Vyvezli na nás na pastviny 2000 metrů nad mořem, kde sněžilo a bylo nám hezky zima. Hnali jsme krávy z jižní pastviny na severní a hledali s Rodnym divoké koně. Zážitek, který nám později záviděl i Buck.
6. Bryan Neubert - Opět velký horseman. Jeden z těch kdo strávil všechny ty roky s Tomem a Bilem. Viděli jsme sedlo Toma Dorrance, naučili se nějaké nové věcičky, ale hlavně vyslechli spoustu historek.
7. Buck Brannaman - Čtyři dny s Buckem. Kapitola sama pro sebe.Z celé téhle cesty po severní Kalifornii existuje asi 4000 fotek a nějaký filmeček. Pokusím se podrobněji popsat nějaké věci, zpracovat tu hromadu fotek a vše vyvěsit. Největší dík patří Peteru Dobešovi a jeho ženě Zuzce, která s námi statečně snášela naše nadšení pro tradice vaqueros. | | |
|