27. července
Kurz u Jany ve Vestci u Staré Boleslavi - horko jak sviňa, ale statečně jezdíme. |
26. července
Kurz u Máši v západních Čechách jako vždy pohodička |
25. července 
Celý tento týden ladil formu v naší kruhovce náš produkční, režisér, kameraman, střihač, ředitel filmové divize nakladatelství HARMONY no prostě vše v jednom Ondra „APPA“ Zalabák a jeho „Mili“.
Byla s nima sranda jako vždy. (Pražáci v jižních Čechách je něco tak komického jako sněhuláci uprostřed léta.)
V každém případě obsedli své koně jezdí. To se hodnotí ne?
|
22. července
Tento týden proběhl ve znamení pohodičky s Peterem Dobešem. Společný trénink, ježdění po okolí, chození a práce po ranči a je mi hned za fajn. Díky Pánubohu za kamarády. Foťule jsou od Peterkovo dcery Aňy, kterážto je nejen šikovná jezdkyně, ale aj fotografka.
|
20. července
Tento týden ve znamení APPA- show na Nové Americe. Moc se nám tam líbilo i mezi puntíkama i mezi lidma. Vždy si říkám, že většina lidí co chová Apíky se k sobě chovají lépe než zbytek jezdecké populace. Je hezké to vidět. Možná je to něco jako upřímná soustrast: Ty taky?
Nejvíc nás tentokrát oslovili dobytkářské soutěže a také kulturní vložka Jirky Steinbacha z Ranče u Soudného potoka na malé Jahodě. (Sestra naší loňské vítězky.) Letos jsme neměli s čím vyrazit, ale na příští rok se těšíme již dnes.
|
18. července
Tento týden opět ve znamení starých známých. Míša a její maminka Zdenka. Míša má velice obtížně jezditelnou kobylku a řešíme to již nějaký ten měsíc. Stále se vše zlepšuje i když pomalu. Míša je statečná
a za ten rok je z ní úplně jiný člověk. Nejspíš se s touhle kobylkou potkali, aby je celá ta věc něčemu naučila. Držím jim palce.
Maminka Míši přijela s dvacetiletým smutným koníkem. Nakonec i udělal pár zajímavých vtipů a bylo to bezva. Zdenka ode mne za ten týden vyslechla hodně nepříjemných věcí a tak jen doufám, že si to nebude brát moc osobně. V kruhovce jde vždy jen o budoucnost těch koní a tak občas říkám i věci, které nejsou lidem příjemné, ale jsou vždy ku prospěchu těch čtvernožců. No uvidíme.
|
11. července
Kurz HORSEMANSHIP II byl opět jednou u nás v Oldřiši. Napočítal jsem 47 lidí. Chvíli to vypadalo, že budeme pěkně mokří, ale počasí se umoudřilo a většina lidí vydržela i to mé zmatené blábolení. Nikdy nevím co si všichni po takovém dni odnáší
v hlavách, ale doufám že alespoň pár mých hlubokomyslných úvah a tréninkových postupů zůstane.
|
10. července 
Jó, jó. Tenhle týden to zase frčí. Eva od Růženky (maminka Vítka z minulého týdne), Olča a Jirka s koníkem (zapoměl jsem jméno) a Lenka s dredama bez koně. Do toho dorazil Adam na praxi a tak bylo veselo. (Jakoby u nás bylo někdy smutno, že?).
Největší sranda byla asi z Adamem. Jeho údiv, že práce na ranči nevypadá jako ve filmu s Johnem Waynem si budu dlouho pamatovat.
Eva zase položila elegantním způsobem Růženku v kruhovce tak, že by se to dalo předvádět na výstavách. Olča měla nejnalakovanější nehty jaké kdy byli u nás v kruhovce k vidění no prostě jsme si užili. Jsem zvědav zda se nám tahle parta příští rok vrátí. (A ve zdraví).
 
|
6. července 
Jedna kapitolka života téhle kobylky byla uzavřená. Před časem jsem napsal malý článek v aktualitách pod označením PŘÍBĚH KONĚ. A snesla se na naší hlavu velká kritika. Ba dokonce bych řekl v některých chvílích
i hysterie. Jedna část lidí posílala mejlíky na podporu, jedna část dokonce fotky a příběhy koní z té samé stáje. Někteří psali dopisy sprosté ve snaze ublížit, pomluvou nebo jen slovem.
Bylo mi to celkem fuk. Tak jako vždy. Kobylka dorazila v únoru ve velmi špatném psychickém stavu. Sedm dní jsem jí jen učil dojít z bodu A do bodu B. Sedm dní trvala cesta do kruhovky (!). Celé obsedání trvalo čtyři měsíce a nakonec jsme se přestali bát vrátit tuhle kobylku své majitelce. Přes všechny počáteční strachy a démony téhle kobylky se vše podařilo.
Bude z ní hodná a pracovitá klisna. Nastupovala do vozíku a pořád se ohlížela kdeže to jsem. Při odjezdu jí vůbec nevadil ten podivný roztřesený prostor, ale koukala se přes rameno co tomu říkám.
Tohle byla pro mne ta největší odměna.
(Vím, že spousta lidí namítne čtyři měsíce není tak moc, ale my jsme v té době obsedli, nebo se postupně se podíleli na obsedání 19 dalších koní.)
Přeju oběma holkám: Janě i její Čerňuše, aby si začali rozumět a bylo jim v budoucnu dobře. Držte se. |
5. -6. července Blahoňov u Tišnova
Kurz v Blahoňově začal tím, že jsem trčel ráno na dálnici D1 a nemohl ani tam ani zpět. Doufám, že mi bylo již odpuštěno za pozdní příjezd.
Zajímaví lidičkové a dobře se mi celé ty dva dny dělalo. Jedno z míst kam se vždy rád vrátím.
|
4. července
Začátek prázdnin jako tradičně byl u nás ve znamení Pavly a Pavlínky.
Dorazili na náš ranč ze západu Čech hodně natěšené na práci. Dostali trošku vynadáno co za ten rok všechno zvoslili, ale pak už jim to frčelo nýbrž jsou to všeobecně holky šikovné. Z malé Pavlínky bude určitě jednou velká jezdkyně, chce to jen čas vše si v hlavě přerovnat. Velké Pavle to jezdí a moc ji nechybí k tomu, aby byla se svým koněm a sama se sebou spokojená. Jen tak zaťatost a zatvrzelost ji malinko brzdí v práci. Chce to víc s nadhledem, neřešit to vše a hlavně to tak moc nechtít a už mě nebudete holky potřebovat.
Přesto, že ty západní Čechy až tak moc nemusím (byl jsem tam příliš dlouho) na vás budu vždy zvědavý.  
 Třetí do party s koněm Růženka byl Vítek. Moc jim to šlo a Růženka se mi moc líbila. Její nátura ruského mustanga mi připomínala všechny ty zrzavé tvrdohlavé kobylky na které celý život nadávám, ale se kterými vždy rád pracuji.
|
