AKTUALITY ZÁŘÍ 2008 17. září
Zítra začínáme stavět stánek v Lysé nad Labem jako každý rok společný: Milan NEPUSTIL - sedlářství WESTMAN, Nakladatelství HARMONY a náš RANCH28. Najdete nás od pátku do neděle v prvním patře. Pokud budete chtít dorazit, na něco se zeptat, poradit, poklábosit si, domluvit se na příští rok na nějakých termínech nebo se prostě jen se s námi vidět navštivte nás.
V sobotu a v neděli mám jakousi přednášku na téma HORSEMANSHIP - ještě nevím pořádně co na mě pořadatel bude chtít - ale i tam je možné dorazit. Protestovat, vynadat nám nebo nám jen ukázat, že jsme břídilové (to mohu potvrdit předem) a že vy v tom umíte chodit lépe. I to je možné - jako každý rok.
Prostě tři dny nás najdete na jednom místě. |  16. září
Neuvěřitelné se stalo skutkem!!!!!
Po několika dlouhých měsících přemlouvání - dohadování a vysvětlování ve Státech, že je velmi důležité, aby kniha Ray Hunta vyšla i v češtině se vše podařilo. První Rayova žena Milly Hunt Portrová nám po osobním kontaktu s Bárou dovolila knihu přeložit a vydat.
Jedná se sice o dílko malé, ale svým významem obrovské. Kniha vyšla ve Státech již téměř ve dvacátém vydání od svého napsání a Ray v ní shrnul do několika zásadních odstavců celou filosofii svého života, své práce a vlastně celého Horsemanshipu. Vím, že pro někoho budou řádky v knize vypadat jako čínština. Hodně lidí si řekne: Proboha co to ten stařík plácá...., ale věřte, že v jeho slovech je schované celé to tajemství všech těch geniálních horsemanů, jejihž práci tak obdivujeme.
Kniha vyjíždí zítra z knihárny a koupit si ji můžete poprvé na výstavě v Lysé nad Labem a od příštího týdne objednat v nakladatelství HARMONY.
Tak jen malá ukázka: .....Pokud to dobře víte, i kůň ví, že vy víte. Při prvním pocitu, že se koník připravuje na obrat nebo couvání, si toho dobře všimněte a pochvalte ho. Na tomto okamžiku pak můžete dál stavět. Nenuťte koně zvládnout všechno hned. Není dobré, aby se naučil prohrávat, utíkat vám z cesty, ustupovat, aby to měl rychle za sebou. Myslím, že nikdo by v životě neměl být nucen zmizet druhému z cesty – ať už je to pes, kůň nebo kdokoli jiný. Domnívám se, že vždycky existuje způsob jak se dohodnout. Můžeme se naučit jeden druhému porozumět, pokud budeme ochotní jeden druhému naslouchat a budeme vzájemně respektovat své názory. Pak můžeme na věcech společně pracovat a vyřešit je a život se nemusí proměnit v boj. A opět, nejspíš takhle přemýšlíme, pokud jde o jiné lidské bytosti, ale v okamžiku, kdy dojde na koně naše snaha je ta tam....
| 12. září Opět další partička veselých holek u nás v tréninku. Občas přemýšlím, kde jsou schovaní všichni ti chlapi. Ženský jezdí na koni a chlapi co? To nevím....
V každém případě bylo opět veselo. Tentokrát tři jezdkyně
v anglických sedlech. Pokouším se jako vždy nahrnout do nich během těch pár dní něco málo z práce ze země, něco málo práce ze sedla a vysvětlit všechny ty problémy, které na ně čekají v tréninku někde tam kousek vpředu. Vím, že to nepůjde tak snadno všechno tohle pochopit - už vůbec ne za pár dní - ale snažím se snažím.
Doufám, že se holkám u nás líbilo a k něčemu jim to vůbec bylo. Držte se baby.... | 10. září
Přišel mi dopis. Tohle opět potěší. Ahojky Vašíku,
jen abys předem věděl, kdo Ti píše - jedna ze tří bosorek, co u tebe byly poslední dva týdny o prázninách - s tím strakatým tlustým šikovným prďolou :)
Ze všeho nejdřív ti musím strašně moc poděkovat, protože ten koník je jako vyměněnej. Dělá mi jen a jen radost. Je naprostá pohoda s ním pracovat a po každém trénování odcházím s dobrým pocitem. Nejvíc jsem tu změnu poznala na vyjížďce, kdy jsem si řekla, že si vyjedeme spolu - a hlavně sami. Nutno podotknout, že když jsme jezdili dřív - ještě před kurzem - spolu sami ven, tak se mu od koní nikdy nechtělo, byl nervózní, celej ztuhlej, hlavu nosil nahoře a hejkal po koních, cestou domů by nejradši běžel. Sice udržel rytmus třeba v kroku, ale ťapkal jak kdyby mu hořelo za zadkem a pořád vyhlížel koně, navíc když se mu nechtělo, tak moc nereagoval na otěž, spíš jsem se s nim přetahovala... Ale to jsem si nějak neuvědomovala. Až teď, když jsem poznala, jak vypadá "měkký pocit". Na té vyjížďce byl úžasnej, šel tam, kam jsem mu řekla, krásně jemně reagoval jak na otěž, tak na holeň - několikrát jen na myšlenku! Pět metrů před ním proběhla srnka - a nejen, že se neleknul, ale ani nezastavil. Cestou od koní šel jistě a pěkně dopředu, uvolněnej ve všech chodech, krásně pomalinku ťapkal v klusu i ve cvalu. Cestou domů jsme šli krokem, vůbec nevyhlížel koně se zvednoutou hlavou. Podél ohradníku jsme ještě zkusili pár "našich roll-backů", různé cvičení na uvolnění zad a žeber a myslím, že domů jsme přijeli oba spokojení :)
A to jen a jen díky Tobě, Barči a krásně stráveným dvěma týdnům.
Mějte se v Oldřiši krásně, pozdravuj od nás Barunku.
Ahoj ... | 9. září
 Opět po dvou letech na Americaně v Augburgu.
Vím, že hodně lidí, kteří zažili Americanu v době po otevření hranic srovnává a nadává. Já jsem byl jako vždy velmi spokojený. Sednout si
v hledišti a dívat se tři dny s hrnkem kafe v ruce na to nejlepší co Evropa právě teď nabízí je hrozně fajn. Navíc tady potkáte půlku Česka a Slovenska.
Největší radost jsme asi měli ze starého pána, který se jmenuje
JEAN - CLAUDE DYSLI - což je jeden z prvních evropských westernových jezdců, chlapík který dovezl prvního quartera přes moře a také jeden z mála jezdců staré školy vaquero na evropském kontinentě. Barča jako vždy do něj chvilku hučela a on slíbil nějaké společné tréninky.
V okamžiku kdy zjistil, že jezdíme do Států k jeho kamarádům už to bylo snadné. Doufám, že nám dědek ještě chvilku vydrží ve formě, protože to co předváděl se svým koněm se hodně blížilo našim představám ideálního ježdění.
|
|