AKTUALITY ZÁŘÍ 2008 25.-26. října Dvoudenní kurz v Němšové (Idiot City) ve stylu VAQUERO.
Ne tedy, že bychom se bavili o celém stylu ježdění VAQUERO, na to je
v Česku a Slovensku ještě příliš brzy, ale celý kurz probíhal tak jak se běžně pracuje na kurzech a seminářích v Kalifornii.
Několik statečných jezdců na place a dva dny se jezdilo.
Tentokrát to již nešlo celé zrežírovat pro lidičky, kteří jdou náhodou kolem a přijíždějí na kurz s pocitem, že cosi odkoukají a doma jim to bude fungovat. Tady už devět koní a jezdců neslo svou kůži na trh. Musím všechny tentokrát pochválit. Bylo to zajímavé i pro mne.
Jako vždy v těchto končinách seděli na koni tito horsemani:
Peter Dobeš - kamarád to věrný statečně bojoval se svým koněm. Nevím zda jsem jeho analitickou paměť trochu nenaboural nezvyklým cvičením, ale šlo jim to oběma.
Zuza Dobešová - opět velký pokrok od loňska. 
Myslím, že kdybych jí loni touhle dobou řekl, že bude jezdit s chlapama po plácku na Vaquero kurzíku tak by asi nevěřila. Tentokrát udělen pouze jeden černý puntík za poznámky typu : To jsou hovadiny....., ale vzhledem k tomu, že tuhle čarodějnici mám moc rád byl opět smazán.
Aňa Dobešová - asi nejlepší jezdec na plácku. Není co dodat. Její kůň bude pracovat tak kvalitně jak se Aňa stačí rychle učit jezdeckému řemeslu. Nevím, nevím, zda se ockovi někdy podaří ji dohonit. Tohle je talent a za pár let se budou třást všechny haly v okolí mnoha set kilometrů.
Pepa Beránek (skrytá reklama pro STAVEBNINY BERÁNEK PLZEŇ)
a jeho věčně rozesmátá bosorka Romana zvaná „Maďarka“ se dobře bavili. Pepovo chaotické vyhazování pojistek se už také neodehrává tak často - snad jen Romanino poznámky typu: To mi taky nepůjde.... trochu demoralizovali celé ženské zastoupení na kurzu.
Maťo - společně s Divou působili možná hodně statickým dojmem, ale vzhledem k tomu, že tuhle kobylku znám a bývala velký poďěs, měl jsem z nich radost. Maťo jezdí občas po svém způsobu, ale viditelně jsou on
i kobylka v pohodě a to to jde. O nic jiného. Pochopení jeden druhého. Kdyby se tohle podařilo víc lidem, neměl bych za chvilku co dělat.
Linda - a její zrzka se statečně drželi a skvěle vyrovnávali skóre chlapů
a ženských. Držím palce - půjde to.
No tak jsme probrali jako vždy všechny základní věcičky kolem ježdění
v prvních týdnech koňské školičky, probrali povolení žeber a plece ze sedla, připravili koně na rollback a spin a vůbec se mi opět podařilo zaplnit všem přítomným harddisky. Dobře Vám tak. Opilci!!!
Objevilo se několik dalších zajímavých tváří - Joska Sasák, zabezpečoval technickou podporu na zemi a doufám, že ho příští rok také trochu properem na jeho nové Appa - Světlušce. Milan Nepustil (WestMaN) dorazil večer s novým sedlem ale stačil se do rána ještě hezky rozjuchat Vlado zabalený v dece aby nemusel jezdit(zase další výmluva) a spousta dalších našich kamarádů. Jako vždy dobré jídlo a vínko, patřilo už tradičně do těchto končin. (Libor výborně vařil jako vždy)
Michal Malík mi poslal nějaké další fotky, takže se dále můžete klíďo podívat sem:  Pepa proklíná den kdy mne poznal:
| 19. října
Kurz HORSEMANSHIP I-III v KORYČANECH.
Celou sobotu a neděli trávím v Koryčanech. Hafo lidí a perfektní organizace - jako vždy. Stela a Fred nenechávají nic náhodě.
O lidi je dobře postaráno a tak zbytek už je jen a jen na mne. Musím přiznat, že to byl jeden z nejnáročnějších kurzů posledních týdnů. Snad proto, že se snažím vše vysvětlovat až někdy do půl jedenácté v noci. Bolí mě hlava, ale jako vždy
s pocitem že, ti lidičkové co si zaplatili mají dostat něco s sebou domů. 
V sobotu pracujeme ze země a v neděli všichni jezdíme. Mezi tím množstvím koní na plácku bylo i několik talentovaných jedinců (koní i lidí), kvůli kterým to určitě stálo za to. Rád vás příští rok opět uvidím.
Snad jen malá úvaha na závěr víkendu. V sobotu večer mě oslovila jakási dívčina a posléze i napsala majlík. Rozhovor i dopis se odehrával ve smyslu, že několik mých názorů je špatných a její kůň funguje na úplně jiných principech a lépe. (Koně ovšem nechala doma). Řekl jsem jí jen stejnou věc, jakou říkám vždy při těchto příležitostech: Pokud ti to funguje, je to naprosto v pořádku. To co učím, není žádné dogma, je to jen moje cesta. Nic víc. Téhle slečně se má odpověď vůbec nelíbila
a snažila se mě přesvědčit celou řadou velkých argumentů a pravd. Velká hesla, velké myšlenky, velké cíle. Je mi to celkem jedno. Velkých diskuzí je plný internet. V okamžiku kdy se však postavíte do kruhovky
a máte něco naučit, to půltunové naštvané a vyděšené zvíře, žádné vzletné myšlenky nefungují.
Z té tisícovky lidí co odučím každý rok je slušných jezdců tak pět, možná šest. (Letos asi tři). Proč všichni jen plkají
v jízdárenských sedlovnách u kafíčka, na internetových diskuzích, ale nikde tyhle Jezdce (s velkým J) nevidím? Co takhle přestat se vytahovat jeden na druhého a začít jezdit. A co třeba začít si psát o těch problémech, které máme všichni, a o jejich řešeních? Je to sci-fi?
Myslím často na Kalifornii (kousek z nás tam někde zůstal), jak se ti chlapy nestydí za to, že některé věci umí líp soused a jdou se poradit. Pokud se pokusíte štournout jménem nějakého konkurenta, většinou se zasmějí a je slyšet jen: Je to dobrej chlap.
Proč tohle nefunguje v zaprdlosti České země a přilehlém okolí?
| 17. října 
Foto:
Věrka
Marková
ta nejlepší fotografka co znám
a navíc bezva
ženská...
 
Přišlo několik bezvadných typů na výzvu z 15. října. Díky za ně, za dlouhých zimních večerů se vše pokusím přetvořit k obrazu mému. Nejvíc dotazů přišlo na naše hříbátka. Zda rostou a jak to s nimi vypadá. Abych pravdu řekl, tak až tak moc nevím. Hříbátka rostou na pastvinách, je jim teď tak nějak kolem 6 měsíců a myslím, že je jim dobře. Jsou zdravá, veselá a začnou nás zajímat v okamžiku, kdy se na ně půjde dát vyškrábat.
Bazalka je asi nejhezčí hříbě jaké jsem kdy viděl, ale mám obavy, že jsem v tomhle směru nekompetentní. Něco jako maminka když přinese z porodnice miminko, které vypadá v prvních dnech jako zmuchlaná hadrová panenka vypraná v pračce a myslí si jaké štěstí, že já mám zrovna to nejkrásnější mimčo na světě. Tak s námi je to stejné.
Pažitka je zase úplně jiný typ, je klidnější a navíc její maminka je v mezinárodním hodnocení třetí klisna na světě za rok 2007 a to nás naplňuje pýchou i nadějí. | 15. října
Chystáme se na trochu jinou podobu našeho webu, stejně tak jako na nějaké změny v systému naší práce v příštím roce. Docela by mě zajímalo co se vám na našich stránkách líbí, co ne, co vám chybí a co by jste určitě chtěli v příštím roce vidět nebo vědět. Napište mi na majlík, nebo třeba anonymně do návštěvky, ať mám o čem přemýšlet....
Velké ohlasy na knihu Ray Hunta... Díky za ně.
Tahle kniha je sice malá počtem stran, ale významem asi zásadní. Milly Hunt Portrová, první žena Ray Hunta má obrovskou radost z českého vydání a ozvala se, že přemýšlí o tom, zda nenavštívit poprvé v životě Evropu a Čechy. | 13. října 
V sobotu a v neděli jsem byl opět na kurzu na Slovensku.
RANČ POD OSTROU SKÁLOU. Tentokrát slovenské hory a skuteční horalové. Dva dny jsem poslouchal životní příběhy těchto zajímavých postaviček a jejich koní. Není snadné dostat se pod kůži těmhle lidem, ale pokud se vám to povede už vás to nepustí. Byla to trošku dřina, ale rád se sem vrátím.
| 10. října 
Přijíždějí další noví koně do tréninku a tentokrát máme opravdu velkou radost.
Tentokrát dvouletý a tříletý quarter s perspektivou dlouhodobějšího tréninku. První z německého chovu Kay Wienricha a druhý přiletěl rovnou ze Států. Obě kobylky se u nás okamžitě aklimatizovali, jako vždy jsme neměli s Barunkou problém kdo koho bude jezdit a pilně již trénujeme. 
| 10. října 
Tak jsem opět dostal vynadáno z několika stran proč neaktualizuji stránky. Tož jsem se zastyděl a pokusím se to v několika dalších dnech napravit. Prošvihl jsem několik dalších lidiček zaznamenat do aktualizací, snad mi prominou. Několik dalších víkendových kurzů opět proběhlo. Jezdím teď každou sobotu a neděli - snad lidi v předtuše velké a dlouhé zimy chtějí mít něco připraveno dopředu na jaro.
| 1. října
Tak a máme za sebou zase další ročník výstavy v Lysé. Tři dny v jednom stánku s WESTMANEM tedy s Milanem Nepustilem bylo náročných, ale je to již taková tradice, že si konec září nedovedeme ani jinak představit.
Zažil jsem zase hodně zajímavých setkání. Hodně lidí se přišlo poradit, hodně lidí přišlo jen tak pozdravit a poděkovat (to vždy potěší), ale byli
i tací co přišli vynadat, že to dělají lépe a jinak a vůbec se ukázat jak v tom umějí chodit. A já stejně jako každý rok poctivě každému opakuji: Ano, pokud vám to funguje je to naprosto v pořádku. Já se jen snažím ukázat cestu těm, kteří šlapou po stejných místech jako já před lety. Je to jen moje cesta... To je vše.
Dvě přednášky - opět jako každý rok: ta sobotní - hodně kontroverzní. Opět několik lidí útočí na samou podstatu horsemanshipu. Ta nedělní jako vždy pohodová. Že by v sobotu jezdili jiní lidé? Nevím. Je to tak každý rok.
V každém případě se mi líbí ten celodenní šrumec návštěvníků a tiché večerní plkání s kamarádama v hospůdce v Kersku. Některé z nich bych vlastně vůbec za celý rok nepotkal. Takže v roce 2009 snad......
| | |
|