Jejda - to už je konec roku?!!!!!
Letošní rok byl pro nás s Bárou velmi těžký, ale zároveň velmi krásný.
V LEDNU jsme začali s prací na našem novém ranči. Tedy přesněji řečeno 15. ledna se poprvé koplo do země. Tedy jak to u horsemanů bývá - nikoliv v obytných místnostech, ale v místech kde měli stát naše nové boxy pro koně. Měli jsme velkou radost, ale to jsme ještě netušili co všechno nás čeká.
 31.ledna vyšlo naše první DVD na kterém jsme nechali kus práce v předešlém roce. Trochu jsme byli zvědavi co to udělá mezi lidem koňským. Až na některé sice drsné, ale ojedinělé kritiky jste to přijali celkem fajn a troufám si dnes po roce tvrdit, že tohle „dývko“ pomohlo hodně lidem najít cestu k HORSEMANSHIPU. A o to šlo ne? Na množící se dotazy kdy bude další pokračování odpovídám předem, že snad v roce 2008. Nápadů máme mnoho, ale napřed je potřeba sehnat na takovýto náročný projekt penízky.
V ÚNORU pokračujeme se stavbou jak jen počasí dovolí. Začalo se také dělat konečně na obytných místnostech a my začali být nervózní, protože do našeho stěhování scházel měsíc.
V BŘEZNU jde do tuhého. Já dělám v nové stáji, Barča ve staré stáji a snažíme se vše stihnout. Obsedáme další koně, trénujeme ty staré a držíme se zuby nehty nějakého plánu. Vždyť za 14 dní máme odejít ze vším z Českých Budějovic.
Začínají nějaké hezké kurzy na Slovensku a my se těšíme na jaro.
V DUBNU - tedy přesněji řečeno 15.4.2007 nastal ten historický okamžik našeho stěhování. Lidi, koně, knihy, staré krámy, vzpomínky, psa a kočku - to vše nám pomohli přestěhovat kluci z rytířské party HONORIS a kamarád Míra. Nebýt jich, asi stěhujem ještě dnes.
V KVĚTNU již frčíme na plno. Kurzy jedou po celém Česku, mi doma trénujem jak o život, připouštíme naše kobylky plemeníkem nedalekým TT Mighty Juniorem.
V ČERVNU doděláváme poslední úpravy na pokojíčcích pro návštěvníky a začínají se nám trousit první lidé na trénink. Tohle bylo moc hezké období.
ČERVENEC byl plný na bohaté události. Dostavěli jsme kruhovku a zároveň udělali první velké kurzy u nás doma. 14.7. získáváme s Jahodou titul CHAMPION AGED MARES 2007 a zároveň následně titul GRAND CHAMPION MARES 2007. Pro nás velká pocta, že jsme mohli mít to štěstí a pracovat s takovým koněm.
U nás na ranči jsme přestali mít přehled kdo u nás bydlí, kdo trénuje, kdo právě přijel a kdo odjíždí. Vím jen, že v jednom období u nás spalo přes 15 lidí, venku pořád hořel oheň na kterém nějaká dobrá víla neustále vařila cosi kovbojské stravy.
SRPEN ve znamení velké cesty po Slovensku. (Myslím, že to příští rok zopakuju). ZÁŘÍ - výstava v Lysé - setkání všeho druhu a hlavně 14.9. vyšel Buck Brannaman: Za hlasem ztracených koní. Kniha na které jsme s Barunkou pracovali 18 měsíců. Autorská práva jsme dostali jen díky osobním kontaktům na Bucka a byli jsme první na světě, kdo měl tu čest. Doufáme, že se nám ho podaří v roce 2008 dostat do Česka.
ŘÍJEN až PROSINEC už mi nějak lezou v jedno. Kurzy na Slovensku (krásnej zážitek), Někteří koně odjíždějí, někteří přijíždějí a s přibývajícím bahnem na našich cestách jsme čím dál unavenější.
Odučili jsme na kurzech za rok 2007 něco přes 1000 lidí. (Jak by řekl jeden z mých věčných kritiků: Nepřipadáš si jako prostitutka?). Dalších 40 trénovalo u nás. Obsednuto tuším přes 19 hříbat, protaženo asi 9 koní základním jezdeckým výcvikem, dva koně dotaženi až na práci na bosalu.
Těšíme se moc na příští rok. Přijíždějí noví koně - některé vracíme zpět k jejich majitelům. 
Světluška, která u nás strávila několik měsíců po obsednutí, se také vrací do rodné stáje.
ROK 2007 byl náročný, ale pěkný. Našli jsme mnoho nových kamarádů a přátel a jsme za to vděčni. Jsme vděčni za každý den, kdy můžeme být spolu s Bárou a můžeme pomáhat koním učit se lépe snážet své zabedněné majitele.
Díky Vám všem, že nás máte rádi a třeba se v příštím roce opět sejdem. | AKTUÁLNĚ KALENDÁŘ - TERMÍNY NÁVŠTĚVNÍ KNIHA
HORSEMANSHIP
NĚCO O NÁS KURZY
NABÍZENÉ SLUŽBY SLOVENSKÝ OBCHŮDEK
ŠKOLIČKA
KONTAKTY NA NÁS
TI OSTATNÍ KONĚ K PRODEJI NAPSALI O NÁS |
8. prosince 2007
Poslední letošní kurz. Tentokrát HORSEMANSHIP III v Dolní Jadruži nedaleko Plané u Mariánských Lázní. Jezdím celý rok od Plzně až po Košice, ale na ten západ se nějak nemohu dostat. (Tedy nikdo mě celý rok nepozval). O to větší jsem měl radost, že se tam v prosinci podívám. Bylo to celkem fajn. Moje „zápaďácké holky“ trošku zvlčili. Některé z nich mají již také vlastní názor, ale bylo nám celkem fajn. Zima jak sviňa, ale Máša to všechno vynahradila gulášem, koláčkama a bezva kafíčkem.
Samé známé firmy pomáhali vytvářet předvánoční atmosféru: František Špatný, Pepa bičař Jung, Honza pistolník, Míša Kuníček, Lenka z Kopanin, Jindra Volný, Milan Nepustil a hodně dalších. Domluvili jsme se, že na jaře uděláme nějaké kurzíky za sebou, abych trošku napravil co jsem v těchto končinách zanedbal. | |
