STŘEDA - 22. DUBNA 2009

Jen několik poznámek před naším odjezdem.
Stále dochází další a další ohlasy na kurz s Kay Wienrichem.
Třeba tenhle příspěvek Toma se mi moc líbil: ZDE.

Doufám, že všechny potěším taktéž tím, že Kay neustále píše o tom, jak byl z Česka nadšený. Vypadá to na podzimní termín 7.-8. listopadu. Tentokrát již půjde o skutečný začátek pro 6-8 jezdců a koní + diváky v seriálu, kde se pokusíme s Kayem dotáhnout své koně až na bridle horse. Nějaké další informace napíšu po návratu.
Zítra jsme již na cestě do Kalifornie. Na cestě k vlastnímu sebezdononalování. Pokud to půjde - připojit se na internet, pokusím se vám každý den kousek z naší cesty přiblížit na stránkách. Pokud budou problémy s připojením, tak až v půlce května po mém návratu.
Omlouvám se všem, komu jsem nezvládl odepsat na majlík, nedělám to záměrně - mám toho moc.

Držte se, trénujte uličníci - zkontroluju si Vás.
Ahoj.

NEDĚLE - 12. DUBNA 2009

Velikonoční neděle mě zastihla kousek pod Pradědem. Byla tady trochu zima, ale lidičkové fajn a myslím, že jsme udělali kus práce. Hezcí arábci - nerad to říkám, ale snažili se moc tak musím pochválit.

SOBOTA - NEDĚLE - 18. - 19. DUBNA 2009

Tohle byl moc hezký kurzík. Bernartice - vesnička co vypadá trochu jako, že tam platí staré peníze, ale hned na kraji hezká dřevěná hala.
Nebylo nás moc jezdců, ale o to asi lépe. Jezdili jsme jako o život a na všech bylo po dvou dnech práce znát velký pokrok. Z těhle kurzů mám vždy radost, protože pak vidím sám, že to k něčemu je.

Poděkování jako vždy Bohunce Dufkové, za vzornou přípravu a organizaci. Doufám, že se ještě na podobné akci s váma uvidím. Byli jste dobří. Díky.

Jen velmi pomalu a opatrně začínám ladit kalendář na zbytek roku. Tedy zatím do konce srpna.
Chybí kontakty, protože většina akcí není ještě úplně potvrzena. Takže postupně doplním tak jak to bude aktuální.

Termíny na individuální kurzy jsou na léto plné, snažím se seč mi síly stačí rozmístit vás jak jen to jde. Zbytek lidí, bohužel musím začít plánovat na září - listopad.

Tenhle kurzík začal velmi pěkně. Vyrazil jsem ráno blbě o hodinu dříve a tak jsem jel velmi pomalu a kochal se krajinou. Kolem Kutné Hory je opravdu krásně. Přemýšlel jsem o tom, že i to mé věčné cestování na které pořád nadávám mám vlastně rád. Asi by mi to po čase chybělo. Těch míst co jsem projel je hodně a líbí se mi to srovnání. Po cestě poslouchám Stouny na což bych doma jinak neměl vůbec čas.
Pak mě navíc čekal kurzík v domácím prostředí, s bábovkou a kafíčkem a to zase jako že jó. To můžu.

Tenhle kurz byl velmi hezký v tom, že se tady nikdo na nikoho nevytahoval, všichni svorně -na pohodičku- nikam se nehrnou, netlačí na koně, pouze se to snaží si to užít. Tak to je asi ta nejlepší alternativa kterou znám. Koně byli fajn a tak jsme v bezvadné atmosféře pracovali až do večera.
Zase jeden z kurzů kam se rád vrátím. (Myslím, že po prázdninách).

V Loděnici u Prahy už jsem po bůhvíkolikáté. Líbí se mi tady. Tolerantní lidičkové, perfektně zorganizováno (to Míša Bahníková) a fajn koníci.
Nejvíc se mi jako vždy líbila Klárka (tedy to je kobylka) má něco do sebe. Také starý známý kamarád Bíba se přišel podívat. Nejprve nevěřil, že mě vidí a pak se mi na přivítanou pokusil vypít moji Colu. (Kdysi jsme z něj padali společně s Bárou téměř den co den).
Kurz s označením II, byl celý o práci ze země. Bylo hezké počasí a tak jsme cosi kutili. Vždy u tohoto kurzu si uvědomuji jak málo toho lidem řeknu a jak moc by potřebovali. Nedá se to prostě vše stihnout. Ach jo. Doufám, že alespoň ta malá část tohoto období v tréninku koně všechny přítomné oslovila natolik, že o tom alespoň začnou přemýšlet.

Jsou naplánovaná další pokračování, tak Pražáci, Berouňáci a vůbec Středočeši bojte se.

Tohle byla opravdu parádní akce.
Začalo se v sobotu teorií - což se zpočátku zdálo mnoha divákům jako nudné a zdlouhavé. Přesto, všichni bedlivě poslouchali a myslím, že některým přihlížejícím  možná za několik let dojde, co všechno se vlastně během toho dopoledne odehrálo.
Není mnoho lidí po Evropě, kteří by se mohli kvalifikovaně postavit na kurzu a začít vyprávět o všech těch poťouchlostech ježdění na hackamore.
Odpoledne jsme začali velmi opatrně jezdit ve dvou skupinách. Pro mne osobně bylo velkým přínosem, že se mi věnoval někdo, koho si vážím a nemusím zvažovat každé slovo, které padne.
V neděli jsme pokračovali tentokrát už přímo v sedlech a i přes celkovou únavu koní i jezdců všichni cítili, co všechno zde vzniká.
Hodně lidí v hledišti začalo o přestávce chodit a říkat, že je mrzí, že také neseděli na koni. Bylo to hezké to slyšet, protože jsme dost pracovali na tom, aby ten kurz nebyl jako některé podobné typu: Tak se předveď!

Kay byl pro mne legenda již v době, kdy mi maminka dávala korunu na autobus, když jsem dojížděl do Jezdeckého oddílu ve Františkových Lázních. Těžko by mne tenkrát napadlo, že s ním jednou budu pracovat. Stálo to hodně příprav, hodně potu a nebyli jsme jeden čas daleko od toho to vzdát. Celkové náklady na kurz přesáhli vysoko 100 000,- Kč a i přes to se nám podařilo udržet vyrovnaný rozpočet. Někteří diváci brblali, že cena za vstupné je příliš vysoká, ale myslím, že informace, které se probíraly za tu cenu stály.

Po skončení kurzu byl Kay natolik spokojen, že navrhl toto řešení: Pokud se Česku najde alespoň osm jezdců na koních, kteří budou chtít projít celým procesem přes hackamore až ke skutečnému bridle horse je ochoten jezdit každé tři měsíce a těmto lidem se osobně věnovat. Tuto nabídku ještě nikdy předtím nevyslovil. Řekl, že nám dá přednost před některými kurzy, které má po celém světě, vzhledem k tomu, že tento kurz byl jeden z nejlepších jaké kdy zažil. (Velká poklona).
Líbilo se mu to hodně věcí, ale nejvíc pozorní lidé, fungující zázemí, šikovní jezdci a přátelská atmosféra v písku i na tribuně.

Mám z toho dobrý pocit a doufám, že i vy všichni co jste byli u toho. Velké dík také Barunce, která odpřekládala celé dva dny a ještě den předtím zvládla ohnivou diskuzi s Kayem u nás doma.

(Nejlepší rada jakou jsem dostal? Toho tvýho koně by měl někdo celý týden pěkně dusit. A pokud to nepomůže?..... Tak se s tím nauč žít!)