Než se probudím je skoro léto pryč. Fuj. Vostuda. Neodpustil bych si, kdybych vám nepoděkoval za krásné sobotní setkání 26. června u nás doma na ranči, které mělo pracovní název „chlapi sobě“. Bylo to moc hezké a milé vás zase všechny vidět. Bára překonala svůj kuchařský rekord, neboť od nás z kuchyně přes okno nakrmila sto strávníků. Věděl jsem, že je dobrá, ale tohle byl opravdu výkon. Líbilo se mi i to, že jsem mohl jezdit celý den na svém koni ve společnosti kamarádů. Bylo to poklidné, milé a mírné. Trochu mě mrzí, že jsem si nestihl promluvit osobně se všemi, ale snad někdy příště… Možná to pro nezúčastněného člověka zvenčí může vypadat jako banální věc, ale cítit se dobře ve společnosti stovky lidí od koní, není v téhle zemi tak úplně samozřejmé. Tedy ještě jednou poděkování – i tam nahoru za hezké počasí a slibuji, že když to půjde vymyslím na příští rok zase nějakou bláznivou akci u nás v Hobitíně.